Emigrace...

Rumburak · Zaslal: ne listopad 04, 2007 1:05 am Předmět: Emigrace 4 dil...

Tak jsem se po nejake dobe donutil napsat 4 dil meho prispevku Emigrace. A to jeste nejem ani v Kanade Wink

No, tak jsme prijeli do Ulmu. Nikdy jsem o tomto meste predtim neslysel. Znamy me ale rikali, ze je to pekne turisticke mesto, kterym proteka Dunaj a rozdeluje mesto na 2 casti. Jedna cast byla velice stara , ve kterem se nachazel nejvyssi kameny kostel na svete(tusim byl 161 m vysoky). Druha cast mesta byla jiz novejsi a bylo tam hodne skladu a tovaren.
Lagr byl docela daleko od stredu mesta. Zadny autobus tam nejezdil a tak jsme tam museli chodit pesky. Nekteri si vydelali v Karsluhe i par marek(vcetne me) a tak jsem si pak od Polaku, kteri tam zili koupil starsi kolo.
V lagru zilo opet mnoho Arabu a tak jsme se snazili byt co nejmene v lagru. Arabove tam delali vzdy bordel a pak hazeli vsechno co jim prislo pod ruku z oken a tak se nedalo ani sedet na lavickach mezi budovami.
Jednoho dne kdyz jsem sel do mesta, tak jsem zaslechl na ulici cestinu. Oslovil jsem dotycne lidi a cesky jsem se jich zeptal na nejake informace o meste. Byli to duchodci, kteri uz v Ulmu bydleli jiz od roku 1968. Byli velmi radi, ze me potkali a pekne jsme si pokecali. Slibili me, ze me ukazou, co je v Ulmu zajimaveho a co bych mel videt. Asi po 3 dnech me volali do lagru a ptali se jestli bych chtel s nimi jet na maly vylet do okoli Ulmu. Rikali me, ze s nimi jeste jedou jedni Polaci, kteri s nimi ziji v bytovce. Pojedeme pry 2 auty, tak bude dost mista. V sobotu me vyzvedli pred lagrem a predstavili svym Polskym pratelum. Byli to tez duchodci a byla s nima i jejich dcera. Bylo ji neco okolo 40 let. Byla rozvedena, bezdetna a vypadala velice sikovne.
Hned jsem pochopil, ze me ji chteji "namluvit". Nak moc jsem se tomu nebranil. Byl to velice pekny vylet a kdyz jsme se k veceru vratili do lagru, tak se me ani nechtelo dovnitr.
Druhy den me my znami volali a rikali me, at pry k nim prijdu vecer na kafe. Muzeme si i pry zahrat kanastu.
Kdyz jsem prisel, tak me rikali, ze se od sousedu dozvedeli, ze jsem se ty mladsi Polce libil. Co s tim mam delat, odpovedel jsem? Nechci aby se do me "zabouchla", rikal jsem jim uz pred tim ze odletam do Kanady.
Nech to na nas, rikali. No jo, tak jsem Kristinu pozval v sobotu na kafe a zacali jsme s polu chodit. 4 mesice jsem se nenudil, chodili jsme do kina, na zabavy, do parku...
Pak jsem ale dostal pozvanku do Bonnu na kanadskou ambasadu a zacalo to byt vazne. Nejdriv tvrdila, ze ji to nevadi, ale pak se priznala, ze by se mnou rada take do Kanady jela.
Muj stryc ale sponsoroval do Kanady jen me a tak jsem ji sebou vzit nemohl. Moc jsem si na ni zvyknul a musim priznat, ze jsem ani ja do Kanady sam odjet nechtel. Premysleli jsme, jak bychom to udelali, abychom mohli odjet spolecne. Premyslel jsem, ze zrusim sponzorstvi meho stryce a zazademe si o Kanadu oba dva. Pak jsme ale zjistili, ze Kanada bere svobodne lidi jen do 35 let. Kdyby jsme byli zenati a meli spolu 3 deti, tak nemame zadne problemy. Kanada ma malo lidi, proto prevazne berou rodiny s detmi.
Pak jsem dostal dopis z Bonnske ambasady, ze me jako vyuceneho instalatera Kanada prijima. Jen ale s toho duvodu, ze mam remeslo.
Muj odlet se priblizoval a ja vubec nevedel co budu delat. Volal jsem memu kamosovi do Stuttgartu a ptal jsem se ho, co by me radil. Rikal me, ze pro me pristi vikend prijede a pojedeme vsichni k nemu. Rikal, ze uz ma plan. Kdyz pak prijel, tak jsme k nemu jeli s moji Kristinou, protoze uz ji znal. U neho doma jsme pak "probirali" moji situaci. Ptal se Kristiny zda-li by nechtela na nejakou dobu zustat v jejich dome ve Stuttgartu. Oni totiz leteli na dovolenou na Novy Zeland. Kristina si tedy zaridila v praci volno na 2 tydny a hlidala jim kocky. Kdyz se za 2 tydny muj kamos vratil z dovolene, mel pro me "prekvapeni". Rikal me, ze se na Novem Zelandu setkal s jednim Polakem (hovno setkal, uz to mel domluveny davno) ktery se chysta prijet do Nemecka navstivit pribuzne. Jeho kamos pry videl fotku Kristiny a moc se mu libila a pry jestli bude mit zajem, tak ji vezme sebou na Novy Zeland.

Druhy den jsem se setkal s Kristinou a nabidl jsem ji plan meho kamose ze Stutgartu. Nejdriv si myslela, ze si delam prdel, pak zacala nadavat a nakonec se rozbercela a nedala se "utisit". Odesel jsem proto do lagru a nekolik dni jsem ji vubec nevolal.
Asi za 3 dny me volal muj kamos a rikal, ze jeho pritel Borek uz priletel. Chtel abych se s jeho kamosem nejdrive setkal sam. Bylo me to trapny, ale chtel jsem vedet, co je to za cloveka. Kdyz jsem se s nim setkal, pusobil velice privetive a mluvil docela rozume.
Pak jsme se domluvili, ze druhy den prijdu do mesta do jedne kavarny s Kristinou a jakoby nahodou potkam myho kamose ze Stuttgartu a Borka. Plan se me hned od zacatku nelibil, ale co jsme mohl delat. Uz jen 2 tydny a mel jsem odletat do Kanady.
Vecer jsem zavolal Krystine a premluvil jsem ji at prijde druhy den na kafe do mesta. Nebyla tak blba a hned se ptala, co mam zase za "lubem". Rikal jsem ji ze za 2 tydny odletam a ze bych ji chtel jeste videt. No jo no, rikala, co s tebou mam delat. Tak ja tedy prijdu. Kdyz jsem prisel do kavarny, tak uz tam sedela a rikala. Dost jsem o tom co jsi me pred tydnem nabizel premyslela a dosla jsem k zaveru, ze te tady v Nemecku "drzet" nemohu, tak me ale rekni, co ma tvuj kamos v planu.
To se me ulevilo. Rikam ji, zavolam mymu kamosovi, protoze je dneska v Ulmu. Prijel za 15 minut i s kamosem a ja ho seznamil s Kristinou. Nebylo na ni videt, ze by se ji "hnusil". Obvzlast kdyz mluvil o jeho 20 hektarovym ranci (s ovcemi) se ji uplne "jiskrili" oci. Rikal jsem jim, ze si musim jeste neco zaridit a v tichosti jsem se s mym kamosem vytratili.
Pak jsem Kristine vecer volal a ptal jsem se ji jak se ji libil Borek. Rikala, ze vypravel zajimave prihody z jeho zivota na Zelande a pak ze ji vzal na obed a docela si pekne pokecali v polstine. Ja moc polsky neumel, jen co jsem v nemecku pochytil. Neco jsme pokecali "rukama nohama" anglicky, ale v posteli jsme moc mluvit nemuseli. Wink

Druhy den jsem se setkal s Kristinou a rikal jsem ji, ze se s ni musim rozloucit, protoze za 3 dny odjizdim do Stutgartu, rozloucit s mym kamosem a prateli v lagru a pak odjizdim do Frankfurtu na letiste. Kristina me rekla, ze Borek ji slibil, ze me odveze autem do Stuttgartu. Pojede pry s nim, protoze se chce se monou take rozloucit.
Jeli jsme tedy vsichni spolecne do Stuttgartu. Tam jsme udelali veliky party. Byla docela prdel, vypraveli se vtipy, vypilo se hodne piva a hlavne polsky vodky ("Vyborova"). Az se me chtelo brecet, kdyz jsem se s nima vsema loucil.
Vedel jsem ze v zacatcich to v Kanade bude "krute". Zadni kamosi, skoro zadna anglictina a uplne nova zeme, hodne daleko od Evropskeho kontinentu.

Girlie · Zaslal: ne listopad 04, 2007 5:12 pm Předmět:

Rumburaku,prosim Te,pis,pis,ani nedutam,jak se to hezky cte.Pospichej s pokracovanim Wink

Rumburak · Zaslal: ne listopad 04, 2007 7:10 pm Předmět:

Rumburak · Zaslal: st listopad 28, 2007 2:55 pm Předmět:

Anonymní · Zaslal: st listopad 28, 2007 4:10 pm Předmět:

Rumburak, vykasli se na lidi jako Petr Gejdos a podobni. Kazdy normalni clovek vi ze se nevychloubas ale zes necim prosel a nekam to dotahl. Sedet na riti a komentovat jako Petr Gejdos to umi kazdy ale zvednout se a neco dokazat to ukazuje osobnost.

pdmlynek · Zaslal: st listopad 28, 2007 5:42 pm Předmět:

Rumburak · Zaslal: st listopad 28, 2007 6:01 pm Předmět:

Rumburak · Zaslal: st listopad 28, 2007 10:38 pm Předmět:

Rumburak · Zaslal: čt leden 24, 2008 12:00 am Předmět: 5. dil meho pribehu

Tak sem se konecne "dokopal" v pokracovani meho pribehu. Tady je co zatim mam dokoncene.

Takze jsem 26. kvetna 1988 konecne odletel z Frankfurtu do Canady. Let trval skoro 10 hodin a byl jsem velice unaven. Spat se v letadle skoro nedalo, jelikoz tam bylo mnoho deti, ktere dost casto breceli.
V ledadle jsem byl z emigrantu jen jediny Cech. Pak tam bylo nekolik Polaku a zbytek emigrantu byli lide z Indie.
Letadlo melo nejdrive mezipristani v Toronte, kde vystoupili 4 polske rodiny. S nima vystoupilo jen asi 8 Indu. Zbytek pokracoval do Calgary, kam letadlo letelo. Ja jsem letel jen do Calgary, ale zbytek Indickych emigrantu pokracovalo jinym letadlem v letu do Vancouveru.
Pristali jsme v Calgary okolo 6 hodny vecerni. Po imigracnim odbaveni a celni prohlidce jsem si vyzvedl kufr a sel smerem k vychodu, kde na me cekal muj stryc s jeho zenou a synem (podotykam ze jeho zena a syn byli rodili canadani a neznali skoro vubec nic z cestiny).
Jelikoz bydleli od Calgary asi 250 km, rekli me ze prespime v jednom mistnim hotelu a druhy den pojedeme jejich autem k nim domu.
Druhy den po snidani jsme tedy vyjeli. Jeli jsme smerem na zapad pres Rocky Mauntain. Nikdy jsem tak vysoke hory jeste nevidel. Na to ze byl konec kvetna bylo na vrcholcich hor hodne snehu. Silnice ale byli suche a dobre upravene.
Bylo krasne pocasi, tak jsme parkrat zastavili na odpocivadle a udelali nejake snimky hor. Kdyz jsme prejeli Rocky Mauntain, tak muj stryc schvalne udelal zajizdku, abych videl zase neco jineho. Rikal ze si sice zajedeme o 100 km vice, ale bude to stat za to.

A mel pravdu, sjizdeli jsme do prekrasneho Okanaganskeho udoli. Je to obrovska zelinarska a ovocnarska oblast. Neco jako Litomericko-Lovosicka oblast(v severnich Cechach), ale asi 1000 krat vetsi. Vsecky stromy byli v kvetu a mnoho druhu ovoce se jiz prodavalo ve stancich pri silnici. Zastavili jsme a koupili jsme si nejake tresne.
Pak jsme jeli okolo Okanaganskeho jezera smerem na jih. Projeli jsme mestem Kelowna a pak zastavili v male vesnicce Oliver. Prodavaji tam vyborne vino a nekolik lahvi jsme si koupili. Skoro vsichni lide v teto vesnicce pochazeji z Portugalska.
Nejlepsi canadska vina pochazeji prave z Okanaganske oblasti.
Pak jsme se vratili na puvodni plan cesty a jeli jsme dale na jih az jsme prijeli do jine horske oblasti ve ktere zil muj stryc a jeho rodina. Bydleli v malickem mestecku Kimberley. Zilo tam jen asi 600 lidi. Bylo to vlastne zimni lyzarske centrum.
Muj stryc tam zil z duvodu, ze tam kdysi byl zlaty dul, ale buhuzel byl uz vytezeny. Stryc tam kdysi pracoval jako vzorkar v chemicke laboratori. Kdyz ho propustili, tak si nasel podobne zamestnani v medenych dolech na severu Canady.
Kdyz jsme vecer prijeli, tak jsme jen sli na veceri do mistniho baru a pak jsme hned jeli k nim domu. Tu noc jsem po celodenni jizde autem spal jako "zabity".

Druhy den rano po snidani za mnou prisel muj stryc a rika me: Jeste 3 dny budu doma a pak odletam do prace na sever Canady. Rikal me ze dela 9 tydnu v jednom kuse a pak ma 3 tydny volno. Byl jsem z toho dost "vyplaseny", protoze jeho zena a syn neumeli cesky ani "kvaknout" a ja prozmenu neznal skoro vubec anglicky.
Rikal jsem mu, nevim nevim, jak tech 9 tydnu preziju. Na to on me rekl, ze me uz prihlasili na anglicke korespondencni kursy anglictiny a tak budu busy.
3 dny se "prevalily" velice rychle a muj styc odjel. Prvni den jsem jen tak chodil ulicemi mestecka a cumel do vykladnich skrini. V kapse jsem mel par dolaru, cili jsem si toho moc koupit nemohl. Sice jsem si z Nemecka nejake penize privezl, ale ty jsem pouzil na zaplaceni ruznych poplatku pri prihlaseni a zazadani o pracovni povoleni. Take jsem si koupil nejake ucebnice anglictiny a za zbytek penez jsem si koupil tenisovou raketu.
Zjistil jsem totiz, ze v mestecku je tenisovy klub a jelikoz jsem jak v Cechach, tak i nekdy v Nemecku tenis hral, tak jsem si myslel, ze bych ho mohl hrat i tady. To se ukazalo, jako dobry napad. Denne jsem se poctive ucil anglicky a kdyz uz jsem toho mel dost, tak jsem vzal tenisovou raketu a sel na kurty. Tam jsem se alespon trochu odreagoval od 'stresu' v dome meho stryce.
Tam nerozumela me "chabe" anglictine ani "lopatka na smeti" (ha, ha). Strycova zena se snazila jak mohla, ale moc to nepomahalo.
Jedneho dne, kdyz jsem byl doma a ucil jsem se, tak zvonil telefon. Zena meho stryce me prinesla z pokoje prenosny telefon a podala me ho. V telefonu se ozvala nejaka zena a predstavila se jako ucitelka anglictiny z kursu, ktere jsem delal. Docela jsem ji i rozumel, ponevac ona ucila hodne emigrantu a tak se snazila mluvit pomalu a spisovne. Rikala me, ze potrebuje zjistit vice informaci o mem strycovi a jeho sponzorstvi. Rekl jsem ji ze muj stryc je v praci, ale ze s ni muze mluvit moje "aunti". Pak jsem podal telefon zpet zene mojeho stryce a ona se hrozne smala. Po ukonceni hovoru jsem se ji ptal, cemu se tak smala. Ona odpovedela, ze jsem rekl moji ucitelce ze muze mluvit s AUNTI (teticka). Rikala, ze to je velice zastarale britske slovo. Zadala me at ji nerikam aunt (teto), ale jejim kresnim jmenem Phillis. Byl jsem rad, protoze slovo aunt se me "pricilo" v hube.
Po tomto rozhovoru jsem se dozvedel, ze v Nemecku jsem se sice naucil asi 500 slov, ale 200 slov bylo britskych a ty v Canade nikdo nepouziva. Napriklad slovo TROUSERS (to jsou dlouhe kalhoty) - misto toho pouzivaji jen slovo PANTS.

Jednoho dne jsem sel zase odpoledne na kurty. Jak tak jdu polni pesinou, tak me potka postak a rika: "Hi, how are you? Nice day, hej? Cumel jsem na nej jak blbec. Usmal jsem se a odesel. Kdyz jsem pak prisel vecer domu, tak jsem se pomoci slovniku ptal moji tety, co asi me ten postak rikal. To "Jak se mas?" jsem jeste pochopil, ale to "Nice day, hej" tedy moc ne. Postak mel jeste ke vsemu jak me rikala strycova zena vychodocanadsky prizvuk a tak se ani nedivila, ze jsem mu moc nerozumel. Prej ani ona mu nekdy nerozumi. Poprve co jsem byl v Canade jsem byl rad. Rikal jsem si, kdyz si ani canadani mezi sebou nerozumej, tak co na tom, ze nerozumim ja.

Konecne po 9 tydnech prijel stejc z prace. Hned jak prisel mu rikam, ze jsem si myslel ze uz to ani tady nevydrzim. Z 600 lidi v mestecku ani jedinej Cech a jen samy canadani. Docela se smal a rikal me, neboj tvoje "utrpeni" je skoro u konce. Az priste prijedu z prace, tak se budeme vsichni stehovat na ostrov Vancouver. Muj syn tam dostal praci a i ty tam budes mit vetsi nadeji nalesti praci ve tvem oboru instalater-topenar. No to jsem si oddychnul. Sli jsme to hned oba "oslavit" do jednoho mistniho baru.

V nedeli jsme pak spolecne zajeli do Cranbrook. Je to o hodne vetsi mestecko, nez jsme zili. Potreboval jsem si koupit nejake obleceni na leto a ucebnici anglictiny. Zasli jsem i na obed do mistni restaurace. Chteli jsme si dat jen neco mensiho, protoze jsme nedlouho pred tim meli snidani. Muj stryc rekl, co kdybychom si objednali nejaky salat. Na jidelnim listku jich meli mnoho druhu. Stryc rekl, objednam ti neco, co mela rada tvoje matka, kdyz tady v roce 1986 byla na navsteve. (V te dobe uz byla moje matka v duchodu a tak by byli komunisti velice radi, kdyby v Kanade zustala. Ona se ale vratila, ponevac chtela abych se ja jednoho dne do Kanady dostal. Mel jsem vlastne to sponzorstvi od meho stryce uz od tech dob "slibene").
No tak me stryc objednal k obedu ten salat. Byli to spenatove listy s vlasskymi orechy. Zacal jsem to jist, bylo to velice chutne. Jak tak jim, tak nadzvednu jeden z listu a najednou vidim neco ruzoveho. Rikam jim, co to je? Stryc odpovedel, no to jsou tvoji mati oblibene shrimp(krevety).
Prestal jsem jist a stryc rika, proc uz nejis? Rikal jsem jim ze jsem "ztratil" chut, nemam totiz rad krevety. Hrozne se divili, rikali ze to je v Kanade specialita kazde retaurace.
Nechtel jsem aby se urazili(salat nebyl zrovna levny), tak jsem jim musel rici neco, co se me stalo v Nemecku(kdyz jsem tam zil).
Jednoho dne, kdyz jsem byl s Kristynou na malem vylete, tak jsme dostali hlad a tak jsme zastavili v jednom kramku a zakoupili nejake sendvice.
Jim tak ten sendvic a najednou me nekdo "poplacava" po rameni. Otocim se a tam stoji jeden muj kamos(Polak) z lagru a rika, koukam ze jste si objednali ty jejich sendvice?
No rikam, jsou docela dobry. A on rika, a vis co v nich je? No nevim a ani me to nezajima, protoze mam hrozny hlad. Pak se ptam, a co by asi tak v nich melo byt?
No jsou v nich zdovnice(zizali). Kroutim nevericne hlavou a podivam se do vnitrku sendvice a co nevidim. Neco maleho ruzoveho je tam mezi listami salatu.
Okamzite jsem jsem sendvic zahodil do odpadkoveho kose a udelalo se me "nevolno".
V zivote jsem krevetu nevidel a ani nikdy o ni neslysel, proto jsem si fakt myslel, ze to zizaly byli. Embarassed

Muj kamos se me pak smal a rikal, ze si jen delal legraci. Vedel jsem uz predtim, jak se rekne polsky zizala. Je to zdovnica. S hackem nad z.

Muj stryc a jeho zena se take memu pribehu smali. Mysleli si, ze jsem si to vymyslel, ale byla to pravda.
Od te doby uz me nikdy shrimps salad nenabizeli.

Odpoledne jsme se pak vratili domu do Kimberley.
Parkrat jsem si jeste v nekolika poslednich dnech zahral s mym strycem tenis a pak on zase odjel zpatky do prace na severu Kanady.
Zacali me opet nudnejsi dny, ale uz to bylo o neco lepsi, kdyz jsem vedel ze se budeme brzo stehovat.
Jeden patek za mnou prisla strycova zena a rikala ze jeji syn prijede na vikend domu s jeho pritelkini nekam zajedeme na vylet.
V sobotu, kdyz jeji syn prijel, tak se vsichni dohodli, ze bychom mohli nekam spolecne zajet na obed. Zacali se domlouvat, kam by se melo jet, az nekdo prisel s napadem, ze bychom mohli zajet do nedalekeho mestecka Eastport. Je to na samych hranicich USA.
Byl jsem rad, ze nekam vyrazime. Asi po hodine a pul jizdy jsme prijeli k ceduly a tam byl napis: Hranice do USA 1 km. Rikam si, snad nejedou do USA?
Ja nemam zadne doklady, tak jak se tam dostaneme.
Zrejme neco "culi", tak me rikali. Ted drz chvili "hubu", at nikdo nepozna ze jsi cizinec.
Prijeli jsme k budce, kde stal nejaky policajt a jak jsem vyrozumel z rozhovoru mezi synem meho styce a dotycnym policajtem, tak mu rekli ze jedme do mesta jen na obed a budeme za 2 hodiny zpatky.
Policajt "mrknul" do auta, pak mavl rukou a byli jsme v USA. Asi po pul hodine jsme prijeli k jedny mexicky hospode. Tam jsme zaparkovali a objednali si jidlo. Bylo velice korenene, ale docela se to dalo jist. Po obede jsme se jeste chvilku prosli mestem a pak se hned vydali zpet k hranicim Kanady.
Nikdo se nas ani nic neptal a byli jsme doma jeste pred setmenim.
Druhy den volal muj stryc a rikal me, ze se vrati z prace o tyden drive. Pry uz musime zacit balit bedny na stehovani.
Zminil jsem se mu, ze jsme byli den pred tim v USA. On me rikal, kde ze jste byli? To si snad delas prdel? Ne rikam, a on na to, ze si to az prijede domu vyridi s jeho zenou.
Kdyby nas na hranici chytili, tak ne jenom stryc by me mel problemy se sponzorstvim, ale ja bych mohl dostat "kopacky" z Kanady. Nesmim totiz po prijezdu nikam do ciziny 1 rok.
Pak me muj styc rikal. Uz nikdy se neptej moji zeny na nic. Kanadanky vedi o zivote uplny hovno. Sad

Rumburak · Zaslal: so únor 09, 2008 10:57 pm Předmět: dodatek...

Pridal jsem dodatek k me povidce 5 dilu, tak si to muzete precist. Wink

klarice75 · Registrace: 27. 01. 2008 Příspěvky: 13

Mam uplne zatajeny dech.....je to avzne zajimava story......Rumburaku jen pis dal....

Rumburak · Zaslal: ne únor 10, 2008 9:18 pm Předmět:

Rumburak · Zaslal: ne únor 10, 2008 9:23 pm Předmět: Emigrace 6.dil

Tak prisel konecne den, kdy se mu stryc vratil opet z prace ze sevru Kanady. Zacali jsme pripravy na stehovani. Dum kde jsme zili na prodej nebyl, protoze nebyla nadeje ze za nej muj stryc dostane slusne penize. Proto se rozhodl ze ho bude pronajimat jeho kamosovi, ktery v Kimberley pracoval v male firmicce.
Meli jsme ve meste, kam jsme se stehovali zajisteny take jenom dum, ktery muj stryc bude rentovat. Chteli jsme se nejdrive po meste trochu porozhlednout, nez by stryc neco koupil.
Pujcili jsme si vetsi nakladak U-HAUL a stryc ho sam ridil. Ja jsem jel s nim a sytrycova zena pak jela za nami s autem jejich syna. Odjizdeli jsme z Kimberley 1. srpna 1988. Cesta na ostrov Vancouver nam trvala s *S*P*A*M* v jednom motelu v Salmon Arm cele 2 dny.
Prijeli jsme do naseho noveho domu 3. srpna pozde odpoledne. Hned jsme zacali s vykladanim nabytku a beden, protoze jsme meli dohodnuto s U-HAUL, ze nakladak do pulnoci vratime na stanoviste ve meste(na kterem jsme se dohodli). Tim padem usetrime skoro tisic dolaru.
Kdyz jsme konecne tesne pred pulnoci vse vynosili, tak jsme toho uz meli plny zuby. Odvezli jsme nakladak a kdyz jsme se vratili, tak jsme spadli do postele, jak "podtaty".
Druhy den rano hned po snidani jsme zacali vybalovat bedny a trochu organizovat dum. Na nic jineho nebyl cas, mezi tim jsme meli cas tak akorat na nejakou tu pitzzu a nebo cinsky jidlo.
Druhy den se to uz trochu uklidnilo a zacali jsme se trochu usazovat. Vecer jsme koupili nejake pivo a trochu se popilo se sousedy, kteri nam v lecem pomohli.

Po 2 dnech, kdyz uz bylo skoro vse zarizene, jsem jel autobusem do mistni Camosun College. Musel jsem se tam prihlasit na anglicke kursy. Nejdrive me dali test, aby vedeli jak na tom jsem s anglictinou. Zacal jsem hned intermediate, coz nebylo tak spatny. Bylo to ale jen nejnizsi stupen, hned po upper begginer. Do skoly jsem zacal chodit hned od druheho dne. Kursy byli od 9 rano do 2 odpoledne.
Take jsem si musel zazadat o takzvanou Social Insurance Number. Bylo to vlastne povoleni k praci.
Na praci v remesle s mou mizernou anglictinou nebylo ani pomysleni. Proto me stycova zena dohodila pres znamy, misto v jedne mistni luxusni restauraci. Delal jsem tam vse co potrebovali. Uklizel stoly, myl podlahu, drhnul plotny, myl nadobi, sem tam i neco podrzel kucharovi. Prace to byla od 4 odpoledne do 11 v noci. Ze zacatku jsem toho po sichte vzdy mel plne zuby.
Chodilo tam zpousty bohatych hostu, dokonce tam jednou byl i Gretzky. Ty tam nechavali docela dobry tipy a kdyz se to pak rozdelilo mezi vsemi kuchari, cisniky a pomocniky(vcetne me), tak to docela jeste slo.
Moc me sice neplatili, ale jidlo jsem mel zdrama a sem tam jsem si jidlo prinesl domu. Po 2 mesicich jsem se rozhodl, ze si najdu nejaky podnajem. Uz jsem mel bydleni s mym strycem docela dost. Bylo to tam sice zdarma, ale nemohl jsem si tam nikoho privest a nebylo ani zadne soukromi.
V mistnich novinach jsem nasel maly byt v prizemi jednoho domu. Bylo to nedaleko skoly, kam jsem chodil na kursy. Byl tam take blizko autobus, kterym jsem pak jezdil do prace. Platil jsem jen 280 $, coz v te dobe bylo levne. Bohuzel co jsem zjistil az pozdeji, jsem si tam nemohl vodit ani zadny kamose. Proto jsem se pozdeji rozhodl, ze si najdu apartment v nejaky bytovce. Ty byli sice mnohem drazsi, ale mohl jsem si tam privest koho jsem chtel.
Chodil jsem do skoly skoro 9 mesicu a tu celou dobu jsem delal v ty restauraci.

Kdyz jsem skoncil intermetiate upper kursy, zacal jsem se v mistnich novinach poohlizet po praci pomocneho instalatera. Dal jsem si inzerat do novin, ze jsem Evropsky instalater a ze hledam nejakou firmu na zauceni. K memu uzasu, jsem dostal behem tydne 32 odpovedi. Stryc me rikal, ze firmy hledaji remeslniky z Evropy, protoze vedi ze jsou sikovni a hlavne pracoviti.
Odepsal jsem na 3 nejzajimavejsi nabidky a hned po nekolika dnech jsem sel na pohovor s vlatniky firem.
Hned prvni firma me nabidla docela slusne penize(no lepsi nez v hospode). Sice pro me nemeli moc hodin, ale v zacatku me to az tak nevadilo.
Chodil jsem stale jeste na vice anglickych kursu, ale tentokrate na vecerni . Tam jsem se seznamil s jednou zenskou z Mexika. Bylo ji sice 40 let, ale vypadala velice mlade. Hrala vyborne na kytaru, tancovala v mistnim clubu a docela jsme si i spolu anglicky rozumeli. Pak ale dostala praci v day care v jinem meste a musela se odstehovat. Moc se ji nechtelo, ale nemela na vybranou.
Ja jsem tam za ni parktat zajel, ale bylo to moc daleko a tak nase pratelstvi "zaniklo".
Posleze jsem se ve skole seznamil s jednou Ceskou (puvodne ze Zlina). Padli jsme si hned "do oka". Ja mam rad vtipy a vubec humor a ona to same. Byla rozvedena uz s vetsima detma. Kluk 17, holka 12.
Vikendy jsme travili spolu, coz se moc nezamlouvalo memu stryci. Rikal me, ze bych se mel vice koncentrovat na anglictinu. Kdyz pry budu "parit" s Cechama, tak se nikdy anglicky poradne nenaucim. Rikal jsem mu, kde ale nejakou kanadanku najdu, vzdyt zase az tak dobre anglicky jeste neovladam.
Rikal me, at prijdu v nedeli k nim na obed. No tak jsem tam zajel, porad jeste jsem jezdil bud na kole a nebo autobusem.
Kdyz jsem prisel k nim domu, tak v obyvaku sedela nejaka zenska. Stryc me ji predstavil jako kamosku jeho zeny. Delaji pry spolu v mistni nemocnici. Kdyz jsem odchazel domu, tak me styc rika v chodbe. Co na ni rikas, myslis ze by se ti libila? Jmenuje se Lori.
Odpovedel jsem, co s ni asi budu delat, vzdyt jak jsem zjistil ona me nerozumela skoro ani slovo.
Sryc rika, to nevadi, casem si na tvuj akcent zvykne. Ona rada tancuje, tak ji vem v sobotu nekam do baru. Ja vim neni to zadna kraska, ale je rozvedena a bezdetna. Ma pekny byt u more a auto Corvet.
No jo no, rikam, tak ja to s ni zkusim. Pres stryce jsem si s ni domluvil schuzku.
Vyzvedla me po praci(delal jsem i o sobotach) a zavezla me ke me domu. Tam na me cekala az jsem se vysprchoval a prevlekl a pak jsme jeli do jednoho baru, ktery se jmenoval "Harpos". Hrala tam ziva hudba, ale bylo tam hrozne hlucno. Snazili jsme se chvili hovorit, ale pres ten ramus to vubec neslo. Tak jsem ji rekl, pod si zatancovat. To uz bylo lepsi, pri tom se mluvit nemusi.
Ubehlo to jako nic a najednou bylo 2 hodiny rano. Mel jsem dost napito, ona o neco mene, ale rikala ze ridit muze.
Zavezla me domu, tam jsme se rozloucili a ona odjela.
Druhy den me volal stryc a rika, tak jaky to bylo? No co, jen jsme tancovali a nic jineho se nedelo. Stryc rikal nekecej, ona nam rikala, ze jsi bezva tanecik a ze pry jsi i vtipkoval. No jo no, po 7 pivech jsem se asi "odvazal".
Asi za 2 dny ve skole me potkala ta Ceska (Nada), co jsem s ni trochu paril a chtela abych pristi sobotu prisel k nim na party. Prijede pry i jeji segra z Vancouveru (mesta). No rikam, rad bych sel, ale musim jit do prace a budu delat asi az do vecera. Lhal jsem, protoze jsem ji nechtel rict o Lori.
Tak prijd alespon v nedeli, seznamim te s moji segrou. Rikam uvidim, jak to bude. Ja ti v patek zavolam. Nevedel jsem co budu delat, protoze jsem nevedel co bude mit na planu Lori.
Volal jsem strejcovi at vzkaze po jeho zene Lori, ze tento tyden jsem velice zaneprazdneny. V sobotu budu delat a pak se musim ucit anglictinu na zaverecne zkousky. Nic na to nenamital, tak jsem byl rad.
V patek jsem pak volal Nade, ze v sobotu po praci tedy prijdu. Prijel jsem tam okolo 7 hodiny vecer. Nada byla vyborna kucharka a delala pravy cesky gulas s knedlikama. Kdyz jsem prisel, tak me predstavila jeji segre. Jmenovala se Olga a byla to prava Moravanda. Lice jako slabikare a o ostatnim nemusim mluvit. Prislo jeste nekolik sousedu, vetsinou samy Polaci. Vecer byl velice prijemny, kecali se vtipy, dokonce se tancovala v obyvaku i polka z kazet, co meli holky z Cech.
Prijel jsem domu autobusem sokro v pulnoci. Pak jsem o tom premyslel. Chci vubec toto vymenit za "nudny" zivot s kanadankou?

AzPete · Zaslal: ne únor 10, 2008 11:03 pm Předmět:

Velice roztomile napsane a hlavne uprimne.
Ja jsem mel take dilema jestli si vzit "nudnou" Americanku anebo nekoho jineho.
Jak jsem odjel z Rakouska tak jsem odjel zamilovany do Rakusacky. Ta byla zamilovana take a po roce prijela na navstevu do L.A. a privezla sve dve kamaradky. Meli jsme velice hezky mesic. Wink

Pak po roce prijela na 6 mesicu a ja blb jsem ji slibil ze prijedu na zpet do Rakouska a ze si ji vezmu. Prodluzoval jsem a prodluzoval az me za dva roky napsala ze zacala chodit z nekym jinym. Byl jsem blb a bylo me asi 24.
Budete te se divit ale jsme porad v kontaktu a porad zamilovani po 30 rocich co se zname.Manzelka o tom nechce moc mluvit. Wink

O.K. tak jako mlady a blby jsem "radil" v U.S. jeste pred sametovou revoluci. Jako spravny dobrodruh jsem chtel poznat kulturu jinych ras a zemi a po"ochutnavani" tech ruznych barev a kultur jsem si nakonec vzal Cesku kterou me take "dohodili" krajane v S.F.
Ale to bylo pred dvaceti roky.
Vari porad jak vstekla a musim rict ze kdybych si vzal Americanku tak by se me asi hrozne styskalo po Cechach. Mam takove male Cechy doma. Cesky jsou dobre holky...a Cesti chlapi nevi co maji.Ale kazdy vztah je unikatni a neznamena kdyz je nekdo ze stejneho naroda ze uspeji jako partneri.Zatim toho nelituji.AZP Cool

Rumburak · Zaslal: po únor 11, 2008 12:09 am Předmět: